Reorganizační plán
společnosti FEREX-ŽSO spol. s r.o.
V roce 1858 společnost Östereichisch Nord Westbahn postavila, v těsném sousedství železniční stanice, komplex železničních dílen (montovna, kovárna, vagónka a slévárna). Do vedení dílen tehdejšího německého Liberce byli jmenováni dva češi. Přednostou, jak se tehdy říkalo, se stal Ing. K. Hladík, jeho zástupcem dělmistr František Mařík. Dílny byly velmi atraktivní a prosperující. Už koncem století měly 250 zaměstnanců opravujících osobní i nákladní vozy, lokomotivy, kotle i nápravy, a také odlévající části z litiny i barevných kovů. Slévárna závodu vyráběla součástky vozů a zvyšovala výrobu brzdových špalíků.
Už v roce 1935 byly v provozu 2 kupolní pece a na tehdejší dobu velice moderní švýcarské pneumatické formovací stroje i odlévání špalíků na běžícím pásu. Roční produkce tehdejší slévárny dosáhla až 8.000 tun odlitků. Od doby těsně před druhou světovou válkou až do roku 1983, tedy před celkovou rekonstrukcí, se zvýšila výroba ve slévárně z 8.000 tun na 21.000 tun, což je zvýšení na 262 %. Tohoto navýšení bylo dosaženo dovozem nových formovacích strojů, zlepšením odsávání a řadou dalších racionalizačních opatření.
Poslední den roku 1983 vyhasly pece a na začátku roku 1984 došlo k demolici více než 100 let staré slévárny. Na místě původní slévárny začala vyrůstat slévárna nová, která byla vybavena nejmodernějším zařízením té doby. Strojírenský závod podniku FEREX-ŽSO spol. s r.o. byl od založení firmy v roce 1858, budován jako technická základna pro železnice. V jeho výrobním programu byly i opravy lokomotiv a přestavby železničních vagónů na pojízdné dílny. Závod se postupně vyvíjel jak technicky, tak i kvalifikačně. Od roku 1950 se zde vyráběly pohyblivé díly skříní nákladních vagónů. Po roce 1960 přešel závod na výrobu nestandardních zařízení a provádění generálních oprav obráběcích strojů.
Dále se od roku 1970 rozšířil program o výrobu zvedacích zařízení a těžké dílenské mechanizace (např. stlačovací lisy k demontáži pružnic nebo nárazníků). Ve spolupráci s Výzkumným ústavem VŠ Žilina bylo vyrobeno navařovací centrum velkých klikových hřídelí. V současné době má závod charakter zakázkové strojírenské výroby. Přibližně 85 % produkce je exportováno anglickým, německým a švýcarským zákazníkům. Liberecká slévárna šedé litiny patří mezi nejmodernější v České republice. Hlavní část výroby je zaměřena na brzdové špalíky pro opravy železničních vagónů a lokomotiv, ale také brzdové bubny a závaží pro traktory a vysokozdvižné vozíky. Odlitky jsou formovány do bentonitové směsi za použití automatické formovací linky BMD. Pro zajištění vysoké kvality formovací směsi jsou všechny suroviny dávkovány automatickým dávkovacím strojem kontrolovaným počítačem. Hlavní výrobní činností strojírny je výroba speciálních svařenců pro automobilní nástavby a zvedáků pro silniční a kolejová vozidla.
Reorganizace je způsob řešení úpadku, který česká právní úprava nově zavádí od 1. ledna 2008, kdy nabyl účinnosti zákon č. 56/2008 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Reorganizací se rozumí postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku zajištěné opatřeními k ozdravení hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. Reorganizace není zaměřena na rozprodání dlužníkova majetku a jeho následnou likvidaci (narozdíl od konkurzu), ale naopak na zachování provozu dlužníkova podniku, jehož hodnota jako funkčního celku je vyšší než součet hodnot jednotlivých aktiv, čímž je zajištěn následně vyšší výnos pro věřitele.
Návrh na povolení reorganizace je oprávněn podat jak dlužník, tak některý z přihlášených věřitelů, navrhovatel však musí být v dobré víře, že jsou nebo budou splněny všechny podmínky pro schválení reorganizačního plánu. Dlužník musí v návrhu uvést jemu známé údaje o kapitálové struktuře a majetku osob dlužníka ovládajících nebo s ním tvořících koncern a připojit seznam majetku a závazků. Osoba předkládající návrh na povolení reorganizace jej může vzít zpět do doby rozhodnutí o tomto návrhu insolvenčním soudem. Návrh předkládaný věřitelem musí schválit schůze věřitelů, a to po zprávě insolvenčního správce o hospodářské situaci dlužníka. Pokud je navíc návrh schválen na schůzi věřitelů alespoň polovinou všech přítomných zajištěných věřitelů a alespoň polovinou všech přítomných nezajištěných věřitelů, nebo nejméně 90 % přítomných věřitelů (počítáno vždy dle výše jejich pohledávek), je insolvenční soud tímto rozhodnutím vázán. S rozhodnutím o schválení reorganizace soud současně rozhodne o ustanovení znalce pro účely ocenění majetkové podstaty.
Právní mocí soudního rozhodnutí o povolení reorganizace se ruší předchozí omezení dispozičních oprávnění dlužníka, insolvenční soud ovšem může zakázat dlužníku nakládání s majetkovou podstatou nebo jeho oprávnění ve stanoveném rozsahu omezit. Právní úkony, jejichž důsledkem se významně změní hodnota majetkové podstaty, postavení věřitelů či míra jejich uspokojení, může dlužník činit jen se souhlasem věřitelského výboru.
Samotná reorganizace je prováděna na základě reorganizačního plánu, který vymezuje právní postavení osob dotčených schválenou reorganizací na základě opatření sledujících ozdravení provozu dlužníkova podniku a uspořádání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli. Reorganizační plán se předkládá ke schválení insolvenčnímu soudu a musí obsahovat zejména rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin (v každé skupině by měli být věřitelé se zásadně shodným právním postavením a hospodářskými zájmy) pro potřeby hlasování věřitelů o přijetí reorganizačního plánu, způsob reorganizace (insolvenční zákon uvádí jako možné příklady reorganizačních opatření restrukturalizaci pohledávek věřitelů, prodej celé majetkové podstaty nebo dlužníkova podniku nebo jejich částí, vydání dlužníkových aktiv věřitelům nebo fúzi dlužníka), opatření k plnění plánu (zejména pokud jde o oprávnění k nakládání s majetkovou podstatou), podmínky pro pokračování provozu dlužníkova podniku, osoby podílející se na financování reorganizačního plánu a v neposlední řadě také informaci o tom, zda a jaké závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace.
Předkladatel reorganizačního plánu je povinen zpracovat zprávu o tomto plánu a po jejím schválení insolvenčním soudem ji předložit věřitelům nejpozději 15 dnů před schůzí věřitelů schvalující reorganizační plán. Pokud je plán schválen všemi skupinami věřitelů, schválí jej insolvenční soud za předpokladu, že jsou splněny další podmínky stanovené v insolvenčním zákoně (zejména, že plánem není sledován nepoctivý záměr a dále že každý věřitel podle něj získá plnění v hodnotě stejné nebo vyšší než v jaké by jej obdržel v případě prohlášení konkurzu na majetek dlužníka). V případě, že plán schválí alespoň jedna skupina věřitelů, může soud takovýto plán schválit pouze, pokud plán zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou v rámci každé skupiny věřitelů odmítající plán, plán je ke každé takovéto skupině spravedlivý a lze-li důvodně předpokládat, že realizace plánu nepovede k dalšímu úpadku nebo likvidaci dlužníka (ledaže s likvidací plán počítá). Soud reorganizační plán zamítne, pokud jej neschválí žádná skupina věřitelů.
Od účinnosti reorganizačního plánu je dlužník oprávněn nakládat s majetkovou podstatou, přičemž reorganizační plán může takovéto oprávnění omezit ve prospěch jiných osob. Dohled nad činností dlužníka vykonává při provádění plánu insolvenční správce, který pravidelně (nejméně jednou za tři měsíce) informuje soud a věřitelský výbor. Insolvenční zákon také dává věřitelskému výboru možnost určit si, že některé právní úkony zásadního významu může dlužník uskutečnit jen s jeho předběžným souhlasem. Účinností plánu zanikají práva všech věřitelů vůči dlužníkovi a za věřitele se od tohoto okamžiku považují pouze osoby uvedené v plánu za podmínek tam stanovených. Rovněž tak zanikají práva třetích osob k majetku náležejícímu do majetkové podstaty a tato práva vznikají osobám uvedeným v plánu.
Tým vedený Ing. Ladislavem Řezníčkem, MBA, úspěšně připravil reorganizační plán společnosti FEREX-ŽSO spol. s r.o.